Současný výzkum hledá zjištění týkající se biologických účinků a potenciálně škodlivých zdravotních následků spojených s vystavením se elektromagnetickým polím. Při vedení komplexního přehledu publikované vědecké literatury, syntéza zjištění spojující vystavení se EMP/ENF k řadě biologických účinků a negativních zdravotních následků, se zkomplikovala. Mimo to byl analyzovaný i zdroj, charakteristika a implikace vědeckého a vládního konfliktu, které tuto problematiku obklopují.

Napsáno profesorem Davidem Wagnerem
Únor 2006

Úvod
Nepochybně je otázka zdravotních následků spojených s vystavením se elektromagnetickým polím centrem rozporuplné diskuze. Odzrcadlením dimenzí této debaty je odborná literatura týkající se tohoto tématu plná různých argumentů, názorů a závěrů. Avšak tato analýza jasně ukáže, že ve skutečnosti existuje jasné spojení mezi vystavením se elektromagnetickým polím (EMP), extrémně nízkým frekvencím (ENF) a seskupením potenciálně škodlivých biologických reakcí a zdravotních následků.

Zjištění
Jedinci žijící v rozvinutých zemích se při plnění většiny svých každodenních povinností a aktivit v podstatě spoléhají na elektřinu a elektrická zařízení (Feychting, Ahlbom, a Kheifets 145). Tak jak se zvyšuje intenzita technologického pokroku, je pravděpodobné, že individuální spotřeba elektřiny a vystavení se jí, a také elektromagnetická pole, která jsou vytvářená při zpřístupnění elektřiny, se budou jen dále zvyšovat. Mimo to současný trend osobních přístrojů zahrnuje rozšířený přístup k různým zařízením, která využívají nízké i vysoké frekvence a tím dále vytvářejí potenciál pro škodlivé zdravotní následky. To z toho důvodu, že přirozeně se vyskytující elektromagnetická pole jsou mnohem méně intenzivní a koncentrovaná než ta, která jsou uměle vytvořená (Beale 275).

První známka, že existují škodlivé biologické následky a zdravotní rizika spojené s vysokou intenzitou vystavení se elektromagnetickým polím, byly zaznamenané vojenskými lékaři během druhé světové války. Ale vědecká společnost začala zkoumat potenciální vztah mezi těmito dvěma proměnnými až od roku 1970 (Beale 274). Ačkoli existuje mnoho různých zdrojů vystavení se EMP a ENF v industrializovaných zemích, jsou z těchto zdrojů převládající a viditelné ty struktury a místa, které jsou určené k přenosu elektřiny. První generace studií, která se pokusila zjistit potenciálně škodlivé následky vystavení se EMP/ENF, se soustředila především na fyzické konstrukce, jako jsou elektrická vedení a elektrárny (Feychting, Ahlbom, a Kheifets 175.)

V posledních letech se větší část výzkumné pozornosti soustředí na dopad osobních přístrojů, které při jejich používání vytvářejí EMP a/nebo ENF. Tato oblast výzkumného zájmu se ostře zvýšila, když nákup mobilních telefonů zaznamenal v posledních letech exponenciální nárůst. Mimo to byl hodnocen i možný dopad kontaktu s EMP/ENF, které jsou vytvářeny domácími spotřebiči (Behrens, Terschüren, Kaune, a Hoffmann 144; Kundi, Mild, Hardell, a Mattsson 353).

Biologické účinky a potenciálně škodlivé zdravotní následky, které jsou spojené s vystavením se EMP a/nebo ENF ve výzkumné oblasti, zahrnují: rakovinu, leukémii, růst nádorů, kožní výrostky, abnormální aktivitu buňek, poruchy spánku a denního rytmu, neurologické, paměťové a poznávací poruchy, genetické poruchy, neurologická poškození, regulaci a tvorbu hormonů, poškození endokrinního systému, mentální poruchy a poruchy chování, poškození imunitního systému, poruchy nervového systému, vývojové problémy plodu, potraty, poškození při narození, hematologické a oběhové funkce a genetická poškození (Zahm a Devesa 178; Feychting, Ahlbom, a Kheifets 171; Åkerstedt, Arnetz, Ficca, Paulsson, a Kallner 77; Beale 274; Brain, Kavet, McCormick, Poole, Silverman, a Smith 262; Firstenberg 24; Gang, Upham, Sun, Rothwell, Chen, Yamasaki, a Trosko 967; Huber, Treyer, Borbély, Schuderer, Gottselig, Landolt, Werth, et al 289; Işler a Erdem 35; Krause, Sillanmäki, Koivisto, Häggqvist, Saarela, Revonsuo, et al. 1660). Dále je to seznam jiných biologických účinků, které byly identifikované ve studiích, které byly pořízeny jako analyzované jednopřípadové stude nebo studie malých skupin a jako takové nemohou být brané jako přesvědčivé důkazy existence korelace mezi enviromentálními veličinami a zdravotními následky kvůli příliš malé testované skupině.

Další oblast výzkumu, která si získala pozornost odborníků, je posuzování rizikových faktorů, zdraví a epidemiologických rysů u pracovníků, jejichž pracovní zodpovědnost vyžaduje úzký kontakt nebo vystavení se EMP nebo ENF. V bývalém Sovětském svazu se objevily záznamy týkající se zaměstnaných pracovníků se souhrnem podobných příznaků, jedním z počátečních indikátorů, které poukazovaly na to, že negativní zdravotní následky mohou být konstantně spojené s charakteristikou vystavení se EMP (Feychting, Ahlbom, a Kheifets 146). Další rizikový faktor, který byl definovaný současným výzkumem posuzujícím zdravotní následky vystavení se EMP/ENF, se soustřeďuje na jedince a rodiny, jejichž primární bydlení je v blízkosti města, které bylo identifikované jako zdroj elektromagnetických polí (Bonhomme-Faivre, Marion, Forestier, Santini, a Auclair 713). Ve skutečnosti se více klíčových studií, které iniciovaly tuto oblast výzkumu, včetně průzkumu Nancy Werheimerové z roku 1979, primárně soustředilo na posuzování důsledků rizikových faktorů blízkosti obytných oblastí k EMP a ENF. (Feychting, Ahlbom, a Kheifets 168).

Analýza Nancy Werheimerové ukázala, že existuje silná korelace mezi blízkostí zvýšených úrovní EMP a negativními zdravotními následky včetně specifické skupiny relativně vzácné rakoviny u dětí, která byla pozorovaná ve větším množství, než bylo typické mezi celkovou populací (263). Avšak Wertheimerová se náhle zastavila před definitivním tvrzením, že existuje příčinné spojení mezi vysokým stupněm vystavení se EMP a dětskou rakovinou.

Tento namítnutelný, ale zato pochopitelný krok v kontextu předběžných informací odhalených Wertheimerovou a jejím týmem potvrdil nastavení nepříznivého precedentu v oblasti výzkumu EMF/ENF. Během několika následujících dekád se prakticky každý výzkumník zkoumající toto spojení rozhodl postavit se proti zjištěním s podobnými kvalifikacemi, nehledě na sílu a statistický význam vztahu, který během výzkumu odhalili. Samozřejmě, že důslednost, se kterou byly tyto námitky doplněny v závěrech výzkumů v této oblasti, vedlo odborníky k tomu, aby se začali na tyto řečnické námitky dívat jako na očividná, ale bohužel nezbytná klišé. Zdroj těchto trochu necharakteristických odmítnutí přidat se k souhlasu nehledě na existenci statisticky významných korelací mezi vystavením se EMP/ENF a potenciálně škodlivými zdravotními následky je diskutabilní. Avšak je důležité zmínit, že rozsah diskusí v jiných zemích nebyl tak diskutabilní a dlouhotrvající jako byl ve Spojených státech.

Vskutku množství předních zdravotnických organizací, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), oficiálně klasifikovalo EMP jako potenciálně karcinogenní. (Vecchia 271). Navzdory tomu není proces určení ENF ve většině mezinárodních organizací ještě dokončený a související výzkumy stále pokračují.

Konkrétně neochota federální vlády Spojených států vytvořit nějaký druh rozhodujícího stanoviska týkajícího se bezpečnosti nebo jejího nedostatku v rámci EMP a ENF byla extrémně znepokojující pro veřejné zdravotní experty a pro advokátní organizace. Zatím co by bylo nezodpovědné pro vládu vyslovit předčasné stanovisko týkající se této věci na základě jasných příkladů zjištění získaných během téměř třiceti let výzkumu, zasluhoval si tento bod alespoň předběžné stanovisko (Beale 282; Von Winterfeldt, Eppel, Adams, Neutra, a DelPizzo 1490).

Kritici historické nečinnosti federální vlády týkající se této sporné otázky předložili návrh, že se v tomto neobyčejném tržním klimatu Spojených států často komerční průmyslová odvětví snaží podstatnou měrou ovlivnit vládní regulační procesy. Jako důkaz tohoto tvrzení poukázali kritici na celkem odlišné výsledky v důkazech zkoumání bezpečnosti EMP, které byly získané v různých evropských zemích, v jejich národním klimatu, ve kterém jsou podnikové činnosti a lobbingové kampaně přísně regulované (Vecchia 271).

Toto tvrzení, že federální vláda Spojených států byla příliš vzdorovitá k záležitosti zkoumání a regulování bezpečnosti následků EMP a ENF, je posíleno neobyčejným řetězcem událostí, které se staly v průběhu pozdních let 1980 a raných 1990 let. Zaprvé zpráva, která byla prezentovaná na žádost Kongresového úřadu pro technologické hodnocení roku 1989, došla k závěru, že biologické účinky byly přímo spojené s elektromagnetickými poli. Doporučení této zprávy bylo, aby byla všeobecná veřejnost upozorněná na uvážlivé vyvarování se zdrojům EMP (Sibbison 749).

Potom v roce 1990 byla Agenturou ochrany životního prostředí vydána zpráva s názvem „Vyhodnocení potenciálního vývoje rakoviny způsobené elektromagnetickými poli“. Předběžný závěr této zprávy byl, že EMP jsou přímo spojené s množstvím biologických následků a že EMP jsou potenciálními lidskými karcinogeny (Sibbison 749). Avšak tato zpráva nebyla nikdy oficiálně vydaná jako prezentace zjištění federální vlády. Namísto toho byla vydaná jen ve formě návrhu a potom byla stáhnutá, když se toto zjištění střetlo se strachem ze strany obchodních zájmů a opozičních výzkumníků, z nichž byla většina financovaná průmyslem (Sibbison 749).

Můžeme očividně připustit, že část výzkumných spisů vztahujících se k biologickým účinkům a potenciálně škodlivým zdravotním následkům spojených s vystavením se EMP a ENF je rozvratnická, sporná a kontroverzní. V moderním kontextu je elektřina komodita, která je hodnotově překonaná jen pár jiným surovinami (Beale 274). Jakékoliv zjištění, které by mohlo způsobit limitování, regulaci nebo jinou změnu současného systému dodávky a přísunu elektřiny, by mohlo mít dalekosáhlé ekonomické, politické a sociální důsledky. Mimo to jsou někteří vědci výslovně nespokojení s podstatou výzkumu, který poukazuje na příčinnou souvislost mezi vystavením se EMP/ENF a negativními zdravotními následky. Odpůrci především zdůrazňují jako problematické spoléhání se na epidemiologické důkazy, které charakterizuje většina počátečních studií v této oblasti (Sheikh 60).

Avšak zatím co tyto nedostatky a chyby jsou v rámci nové oblasti výzkumu očekávané, je přehnané trvat na tom, že jako výsledek je celá oblast výzkumu vystavení se EMP neodmyslitelně chybná. Důkazem toho samého je také nerealistické tvrzení, že protože existuje neodvratné množství nepatrných kategorických, metodologických a operačních odchylek ve studiích, které zkoumaly biologické účinky a potenciálně škodlivé zdravotní následky vystavení se EMP/ENF, může být celá oblast výzkumu považovaná za „neúplnou“ nebo „bezvýslednou“. (Sheikh 61).

Jelikož většina studií, které se vztahují na tuto oblast je zkoumaná individuálně ale i skupinově, existence významného množství společných rysů a oblastí srovnání se nepochybně odrazí. Zatím co rozdíly v terminologii, v analytických přístupech a operačních definicích mohou sloužit k rozdělení a postihnutí odlišností ve výzkumu v této široké kategorii, případ, který vychází z krátké syntézy podobností, přesvědčivě předpokládá existenci jednoznačného spojení mezi vystavením se elektromagnetickým polím, počtem biologických účinků a řadou potenciálně škodlivých zdravotních následků.

Shrnutí
Současný výzkum hledá zjištění týkající se biologických účinků a potenciálně škodlivých zdravotních následků spojených s vystavením se elektromagnetickým polím. Při vedení komplexního přehledu publikované vědecké literatury, syntéza zjištění spojující vystavení se EMP/ENF k řadě biologických účinků a negativních zdravotních následků, se zkomplikovala. Mimo to byl analyzovaný i zdroj, charakteristika a implikace vědeckého a vládního konfliktu, které tuto problematiku obklopují.

Závěry
Na základě přehledu publikované literatury uvedené v aktuální studii, byly vymezené dva hlavní body. Jako první bylo stanoveno, že široké spektrum prokazatelných biologických účinků je opravdu kauzálně spojeno s vystavením se ENF/EMP. Dále bylo v odborné literatuře prokázáno, že několik potenciálně škodlivých zdravotních následků je nevyvratitelně spojených s vystavením se ENF/EMP. Tyto negativní zdravotní následky zahrnují rakovinu, leukémii, růst nádorů, kožní výrůstky, abnormální aktivitu buněk, poruchy spánku a denního rytmu, neurologické, paměťové a poznávací poruchy, genetické poruchy, neurologická poškození, regulaci a tvorbu hormonů, poškození endokrinního systému, mentální poruchy a poruchy chování, poškození imunitního systému, poruchy nervového systému, vývojové problémy plodu, potraty, poškození při narození, hematologické a oběhové funkce a genetická poškození.

Doporučení
1. Další výzkum týkající se této problematiky je nevyhnutelně nutný. Avšak abychom zaručili zobecnitelnost a validitu, měl by se budoucí výzkum spoléhat v první řadě na laboratorní experimenty a využívat epidemiologické údaje pouze střídmě.

2. Doporučuje se, aby přední organizace vědců a odborníků pracujících v oblastech, které běžně zkoumají vystavení se EMP/ENF navzájem spolupracovaly na vytvoření standardní terminologie a metodologického přístupu, který pomůže vyvrátit tvrzení nejednotnosti ve výzkumu.

3. Dále se doporučuje, aby se američtí a mezinárodní vědci, zastánci veřejného zdraví a stejně tak i široká veřejnost stali proaktivními v hodnocení a v integraci nových vědeckých metod, které byly osvědčené jako efektivní v odstranění negativních zdravotních následků vystavení se EMP/ENF. Vědecký výzkum doporučující existenci technologie (Advanced Tachyon Technologies), která řeší zdravotní otázky spojené s vystavováním se EMP/ENF, vyžaduje další studie.

4. Dále se doporučuje, aby američtí a mezinárodní vědci, zastánci veřejného zdraví schválili další průzkumy, důsledné kontroly a přísný dohled na část federální vlády Spojených států s ohledem na ochranu veřejného zdraví a bezpečnosti týkající se elektromagnetických polí.

Citované práce
Åkerstedt, Torbjörn; Bengt Arnetz, Gianluca Ficca, Lars-Erik Paulsson, and Anders Kallner.

“A 50-Hz Electromagnetic Field Impairs Sleep.” Journal of Sleep Research 8.1
(March 1999): 77-81.

Anderson, Larry. “Extremely Low Frequency Fields and Cancer:

Laboratory Studies.” International Journal of Toxicology 17.3 (1998): 47-57.

Beale, Ivan L. “The Effects of Electromagnetic Fields on

Mental and Physical Health.” Journal of Child & Family Studies 6.3 (September 1997): 273-88.

Behrens, Thomas, Claudia Terschüren, William Kaune, and Wolfgang Hoffmann.
“Quantification of Lifetime Accumulated ELF-EMF Exposure from Household Appliances in the Context of a Retrospective Epidemiological Case- Control Study.” Journal of Exposure Analysis & Environmental Epidemiology 14.2 (March 2004): 144-53.

Bonhomme-Faivre, Laurence, Huguette Auclair, Sylvie Marion, Yvonnick Bezie, Gilles Fredj, and Chantal Hommeau. “Study of Human Neurovegetative and Hematologic Effects of
Environmental Low-Frequency (50-Hz) Electromagnetic Fields Produced by Transformers.
” Archives of Environmental Health 53.2 (March/April 1998): 87-92.

Bonhomme-Faivre, Laurence, Sylvie Marion, Francis Forestier, Roger Santini, and Huguette Auclair. “Effects of Electromagnetic Fields on the Immune Systems of Occupationally Exposed Humans and Mice.” Archives of Environmental Health 58.11 (November 2003): 712-17.

Brain, Joseph D., Robert Kavet, David L. McCormick, Charles

Poole, Lewis B. Silverman, Thomas J. Smith, et al. “Childhood Leukemia: Electric and Magnetic Fields as Possible Risk Factors.” Environmental Health Perspectives 111.7 (June 2003): 962-70.

Brown, Rebecca C., Alan H. Lockwood, and Babasaheb Sonawane.

“Neurodegenerative Diseases: An Overview of Environmental
Risk Factors.” Environmental Health Perspectives 113.9 (September 2005): 1250-56.

Carpenter, David O. “Possible Effects of Electromagnetic Fields on the Nervous System and Development.” Mental Retardation & Developmental Disabilities Research Reviews 3.3 (1997):
270-74.

Feychting, Maria, Anders Ahlbom, and Leeka Kheifets. “EMF and Health.” Annual Review of Public Health 26.1 (2005): 165- 89.

Firstenberg, Arthur. “Killing Fields.” Ecologist 34.5 (June 2004): 22-7.

Gang, Chen, Brad Upham, Chia Wei Sun, Edward Rothwell, Kun-Mu Chen, Hiroshi Yamasaki, and James E. Trosko. “Effect of Electromagnetic Field Exposure on Chemically Induced Differentiation of Friend Erythroleukemia Cells.” Environmental Health Perspectives 108.10 (October 2000): 967-72.

Huber, R., V. Treyer, A. A. Borbély, J. Schuderer, J. M. Gottselig, H. P. Landolt, E. Werth, et al. “Electromagnetic Fields, Such as those from Mobile Phones, Alter Regional Cerebral Blood Flow and Sleep and Waking EEG.” Journal of Sleep Research 11.4 (December 2002): 289-95.

Işler, Serkan, and Gunhan Erdem. “The Effect of Electromagnetic Fields on Oxidative DNA Damage.” Journal of Cell & Molecular Biology 2.1 (2003): 35-8.

Kheifets, Leeka I., and Chantal Matkin. “Industrialization,

Electromagnetic Fields, and Breast Cancer Risk.” Environmental Health Perspectives Supplements 107 (February 1999): 145-54.

Kundi, Michael, Kjell Hansson Mild, Lennart Hardell, and Mats- Olof Mattsson. “Mobile Telephones and Cancer: A Review of Epidemiological Evidence.” Journal of Toxicology & Environmental Health 7.5 (September 2004): 351-84.

Krause, C. M., L. Sillanmäki, M. Koivisto, A. Häggqvist, C.

Saarela, A. Revonsuo, et al. “Effects of Electromagnetic Fields Emitted by Cellular Phones on the Electroencephalogram During a Visual Working Memory Task.” International Journal of Radiation Biology 76.12 (December 2000): 1659-67.

Marino, Andrew A., and Robert O. Becker. “High Voltage Lines:

Hazard at a Distance.” Environment 20.9 (November 1978): 6-11.

McCann, Joyce, and Robert Kavet. “Testing Electromagnetic

Fields for Potential Carcinogenic Activity.” Environmental Health Perspectives 105.1 (February 1997): 81-103.

Miller, Morton W., and Gary E. Kaufman. “High Voltage Overhead.” Environment 20.1 (January/February 1978): 6-20.

Reiter, Russell J. “Reported Biological Consequences Related to the Suppression of Melatonin by Electric and Magnetic Field Exposure.” Integrative Physiological & Behavioral Science 30.4 (September-December 1995): 314-30.

Repacholi, Michael H. “Radiofrequency Field Exposure and

Cancer: What Do the Laboratory Studies Suggest?” Environmental Health Perspectives 105.6 (December 1997): 1565-68.

Sheikh, Kazim. “Exposure to Electromagnetic Fields and the Risk of Leukemia.” Archives of Environmental Health 41.1 (January 1986): 56-63.

Sibbison, J.B. “USA: Problems with Power Lines.” Lancet 338.8769 (21 September 1991): 749.

Vecchia, P. “Perception of Risks from Electromagnetic Fields:

Lessons for the Future.” Journal of Biological Physics 29.2/3 (April 2003): 269-74.

Von Winterfeldt, Detlof, Thomas Eppel, John Adams, John; Raymond Neutra, and Vincent DelPizzo. “Managing Potential Health Risks from Electric Powerlines: A Decision Analysis Caught in Controversy.” Risk Analysis: An International Journal 24.6 (December 2004): 1487-1502.

Wertheimer, Nancy. “Electric Power Lines Linked with Cancer.”

Science News 115.16 (21 April 1979): 263.

Advanced Tachyon Technologies. “tachyon: A new paradigm in holistic healing (1999)

Zahm, Shelia Hoar, and Susan S. Devesa. “Childhood Cancer:
Overview of Incidence Trends and Environmental Carcinogens.” Environmental